VIDEOKAMERY.cz | Vopravdická fotokamera: Canon MVX4i...

Tradiční zvyk odkázat na související články tohoto WEB-u dodržíme i dnes; a jaksi navíc se kapku probereme pojmem písmenek Canon MVX. Už ve zlaté dobré éře starých dobrých analogů si Boss Canon coby spolupracovník světového vůdce pokroku (že by Sony?) volí písmeno X jako symbol něčeho navíc. Pamětníci si mohou vzpomenout na vyspělé stroje UCX1Hi, UCX2Hi nebo EX1Hi a EX2Hi, ale také několik dalších mašinek s (takřka výhradně) optickou stabilizací obrazu. Naše stránky druhdy seznamovaly čtenáře i s modely MVX1 a 2, ale opravdové recenzování nastává nejspíše až po nástupu nejdéle prodávaného jednočipu v moderní době: MVX3i. Firma Canon už sice známou trojici písmen MVX používá čtvrtý rok i pro tzv. střední třídu maloobchodních videokamer, ale dnes je na paškále současný vrchol řady, tedy model s jediným číslem za písmenky. Asi největším překvapením popisované MVX-čtyřky je právě ona (ne)pochopitelná absence optické stabilizace, i když je známo, že elektronický systém Sony-Canon je účinným dostatečně. Nemožnost jeho využití při digitálním fotorežimu se - alespoň zatím - nejeví zásadní překážkou prodejnosti této novinky…

Odkazy ukrývají i snímky, které nejsou vidět u textu...!

Canon MVX4i: velký CCD-snímač s celkem 4,33MPx má zmíněnou úhlopříčku ohromujících 1/2,8" (téměř centimetr!) a světlo na něj prochází objektivem Canon s nadstandardně velkým průměrem skla a závitem 34mm, alespoň co se dnešních miniatur týká. Rozměry 51x101x102 mm a hmotnost 410 gramů jej příliš neodlišují od dosavadních dlaňových krásek MVX30i/35i (53x107x101mm a 470g), ale mírné zmenšení a odlehčení je patrné. Hledáček zůstává pevný, ale stejně jako u předchozích dlaňovek jakoby s pozvednutou očnicí vzhůru. Dílčí překvapení pro nás znamenala (možná) jaksi luxusnější černá barva těla přístroje, ale ještě mnohem více jsme hleděli paf na opět (sakra) nové uspořádání kontaktů akumulátoru BP-3xx. LCD-panel má 2,5" a 123kPx, barevný hledáček 0,33" a 113kPx, objektiv dokáže 10x opticky přiblížit a nadto 200x digitálně zvětšit, ohniskové vzdálenosti jsou 44,5-445mm v režimu páska a kapku více širokoúhlých 41,6-416mm v režimu paměové karty. K suchému výčtu technických dat přiložme odkaz na jejich soupis a vydejme se na prohlídku maličké krasavice…

Ergonomie přístroje. Všichni jsme u nás zodpovědně srovnávali - znaje nedávné dlaňovky firmy s velmi chváleným držením a ovládáním - a nacházeli jedno z prvních slabších míst. Pravda, asijská nebo dívčí (menší) ruka zřejmě nebude stejně nespokojena, ale zůstává v nás pocit, že japonské vývojáře už asi znudil jakýsi neoficiální (?) titul nejpovedenější ergonomie v dlaňových kategoriích. Podobně jako loni představené duo stříbrnic MVX30i/35i je totiž nová fotokamera jaksi víc kostkou, což činí pro uživatele úplně jiný pocit z držení, než například u nedávné (a povedené) MVX10i. Srovnávací obrázky (nejen) zmiňované desítky s popisovanou novinkou by mohly čtenáři napovědět, o čem je tu řeč: řemínek sedne, palec také, ale obvyklé tři prsty pravičky coby opora na přední stěně přístroje už se tam nevejdou a malíček sklouzává pod tělo videokamery. Na firmě máme všichni střední chlapskou ruku (tedy žádné tzv. lopaty) a kvůli tvaru této mašinky jsme museli podstatně upravit držení: dlaň je nutno jaksi více nacpat pod zápěstní řemínek - zakousnout hřbet ruky jaksi více na tělo - a nakonec asi půjde jenom o zvyk majitele a dovednost jeho pravičky…

Přístroj kolem dokola. Vezmeme-li MVX4i na prohlídku jejich krás, upoutá už svou černou barvou těla, a to včetně akumulátoru. Mnohem více ale asi zaujme oko technického fanouška spíše jakési uhlazení: jakoby se vývojáři snažili zvýraznit kompaktnost celku a zamáznout všechny vystupující či propadlé detaily. Z přiložených snímků je zcela zřetelné, co jsem měl předchozí formulací na mysli: oproti loňské dvojici MVX30i/35i je čtverka (téměř) hladká ze všech stran. Hledáček má mírně pozvednutou očnici vzhůru - jako ostatně všechny dlaňové modely od začátku osazování nevýsuvných okulárů - a zaoblení víčka LCD-panelu je stejně nepatrné, jako to měla naposledy vzpomínaná desítka. Výbava zdířkami včetně SD-slotu je kompletní (všechny potřebné jsou průchozí i dovnitř), ale například mikrofonní vstup je ukryt dost nepochopitelně pod LCD-panelem: bez jeho vyklopení nebude moci kameraman patřičný doplněk připojit. K pocitu nedokonalosti může přispět i jaksi lagricová krytka kartového slotu, ale vzhledem k (nikoli nutné) manipulaci s tímto foto-médiem to lze přehlédnout. Nepřehlédnutelný je ale zcela speciální tvar dosud vždy obvyklého AV-konektoru, jímž se Canon hlásí ke „zdířkovým specialistům“…

Transfokátor, foto-tlačítko a přepínač ukládání karta-páska se dají vcelku pohodlně ovládat jen ukazováčkem. Pokud bych byl poradcem vývojářů, asi bych jim doporučil onen přepínač konstruovat kapku jinak, ale poradcem bohužel nejsem (:-D), a tak i knoflík vstupu do hlavní nabídky - ta je zde ostatně úplně nová - je poněkud jinde, než bych radil já. Otočný volič režimů kamery jakoby z oka vypadl notoricky známým kolečkům z foáků producenta a mohutně svítící LED-světluška i poměrně účinný blesk vypadá shodný s dlaňovou dvojicí MVX30i/35i. Na rozdíl od pětatřicítky tu ale v sadě s přístrojem není umný labyrint na čelo mašinky před světélko. Sluchátková zdířka může pomoci zvukovým fajnšmekrům k dokonalejší regulaci zvukové úrovně, jež umožňuje jako u všech luxusnějších a dražších přístrojů tohoto výrobce možnost manuálního řízení. Samozřejmá možnost ručního ostření je realizována malým trojfunkčním udělátkem, jímž se také ovládá a řídí kdeco. Do potřebné výbavy movitějšího fajnšmekra tu nechybí vůbec nic, ale například kamerující potápěči tu nenajdou LANC-zdířku, jež byla z malých kamer producenta osazena naposledy u roztomilého prcka MV6iMC …

Veliký CCD-čip umí echt fešná videa i fakt solidní fotky..

Elektronická výbava MVX4i je kompletní. Už jen dvě varianty vstupu do hlavních nabídek jsou efektní a praktické: jakoby tu byly možnosti preference videokamery a fotoaparátu. Ono se nakonec určitě není čemu divit, když má kameraman k dispozici přes 4 miliony bodů pro foto-režim na úhlopříčně tak velice výjimečném snímači, že ano. Maximální velikost fotografie je úctyhodných 2.304 x 1.736 bodů, ale na výběr je tu - na rozdíl od konkurence - ještě trojice poměrů: 1.632 x 1.224, 1.280 x 960 a 640 x 480. Méně sběhlým fanouškům digitálních pojmů a fotografií zvláště naznačme, pro jaké velikosti fotek mohou sloužit taková rozlišení, a to i s rizikem kontroverzních diskusí čtenářů. U formátu VGA (640x480) je zjevný (!) rozdíl proti tzv. celuloidu už na rozměru 9x13 cm, vyšší poměr 1.280x960 (SXGA) umožní zhotovení tzv. papírové fotografie k nerozeznání od celuloidové předlohy minimálně až do formátu 10x15cm a druhý nejkvalitnější poměr stran pak dokáže solidně zrobit (vyzkoušených) až 15x21cm tzv. papírové fotky. Maximum popisované mašinky je tedy opravdu hodně vysoko a každý čtenář - a to nejenom potenciální zájemce - si může kteroukoli ukázku z nabídky stáhnout a ověřit (např.) na domácí tiskárně sám…

Galerie digitálních snímků. Snažili jsme se nabídnout výkon téhle krasavice a také srovnání s uvažovanou konkurencí. A protože si myslíme, že právě Sony HC90, PC1000 nebo Canon MVX45i, obměňovaný MVX30i/35i a JVC MC500 budou asi častými konkurentkami v uvažování potenciálních zájemců o tyto krásky, nabízíme sérii digitálních foto-snímků. Orientace je zde (jako obvykle) velmi jednoduchá: podržením kurzoru PC-myšky se objeví popis fotky a její velikost a kliknutím na ni se otevře celý obrázek v plné velikosti. Pro faktické srovnání DF-výsledku doporučuji u W-XP kliknout na (objevivší se) oranžový upozorňující čtvereček s modrými šipkami, pak si najít přibližný střed fotky a stejně tak si otevřít do dolní lišty spuštěného OS další fotografie. Přepínáním mezi jednotlivými DF-snímky se stává názorné srovnávání opravdu - má-li kritik v pořádku zrak - objektivnějším, i když mnozí dávají přednost tisku na větší formáty. Nevynucuji si tu souhlas s žádným příznivcem jiné značky, ale z ukázek je (doufám) jasné, že Boss Canon obhajuje úspěšně i tzv. fotokamerami svou pozici vůdce fotografování, a to i přes naše nevyhovující podzimní (ne)světlo…

Fotografování v terénu probíhá v zásadě standardně a příliš se neliší od běžných zvyklostí kolegů-fotografů. Jen pro větší přibližování je rozhodně nutno doporučit stativ nebo alespoň hodně pevné zapření rukou uživatele. Velmi čerstvě si pamatuji moment překvapení po najetí transfokátorem, jak moc se mašince v displeji (ano, u focení jej nechávám klidně vyklopen) třese obraz. V opravdovém šeru až skoro tmě - a s vypnutým LED-světlem - si po namáčknutí fotospouště videokamera jaksi fotograficky chrochtne a současně také rozsvítí na přiostření zmíněnou LED-ku. Je-li ale tato výkonná světluška ponechána zapnutá, vytváří pro fotografa velmi zřetelný náhled na scénu, již chce zaznamenat - a to bez tzv. slepého oka kteréhokoli zobrazovače, jež by se stalo náhledem až po namáčknutí spouště. Podobně funguje přístroj i v režimu natáčení videa - tedy hlavnímu poslání, kvůli kterému je označován za videokameru. Domnívám se, že soudný čtenář si z přiložených ukázek a srovnání z recenzí na Sony HC90, PC1000, HC85, JVC MC200, MC500 anebo Canon MVX10i, MVX3i či MVX45i - a pozornější fandové tohoto WEB-u i z aktualit - vytvoří názor…

Natáčení videa. Tady se zase jednou bude muset čtenář - chce-li mi věřit - spolehnout na pravduchtivost (:-D) a podobné vlastnosti recenzenta. Videokamera Canon MVX4i fakt natáčí nádherně jak při denním světle, tak i ve velmi tmavých prostorách (já zkoušel např. koupelnu, a to téměř úplně potmě). Musím konstatovat, že obraz je (zřejmě) kvůli opravdu velkému snímači při rozsvíceném LED-reflektorku velmi málo stroboskopický, aspoň určitě méně, než jak si to vybavují uživatelé videokamer s menší úhlopříčkou CCD-čipu. Venku jsem natáčel několik desítek minut ladných pohybů koňských zadečků (ale samozřejmě i nohou, hlav a těl) a v interiéru zkoušel na několika místech, co se vývojářům z Japonska zase podařilo. Fakt dobrý, skvělý, úžasný, vymakaný, bezchybný. Můžu se sice (opět) dostat do palby všelijakých kritiků, kteří ostatně nevidí dobrého na našich stránkách vůbec nic, ale s tím holt už nic nenadělám. Tahle věcička je fakt ohromně ohromná a natáčí skvěle, s opakovanou výhodou skladnosti a pohotovosti dlaňového stroje s nošením vždy a všude (zima - bunda, léto - ledvinka), ale s nevýhodou vyšší ceny…

Nejen movitějším fajnšmekrům a hračičkům se zalíbí...

Ale co byste nakonec asi tak chtěli s (momentálně) zjevně nejosazenější jednočipovou dlaňovkou světa, že ano. Ona prostě nemůže být nejlepší - v mnoha ohledech - a i současně se vetřít nejnižší cenou; to dá přece rozum, že. Vytáhli jsme z videa opět tzv. mrtvolky natočené koukáním objektivu mašinky na náš list z kalendáře, jenž visí v našem skladovém prostoru na prodejně. Pro ilustraci a hlavně kvůli (ne)složitosti hledání k němu přidáváme i srovnávací fota ze stejné situace, a to vždy v automatu v běžném osvětlení, v automatice a nočním režimu a nakonec i totéž s použitím výkonného LED-světla kamery. Předchozí větě patří coby malá legenda zmínka o související sadě snímků (níže): tedy příkladech z videokamer Sony HC90 a Canon MVX45i. Nakonec i množstvím manuálních nastavení je přece jenom popisovaná novinka v lecčems výjimečnou, to se mi taky bude muset věřit, ale podpořil jsem tvrzení několika odstavci textu i s (nikde neviděnými) foty. Všimněme si, jakou nabídku všemožných nastavení dokáže uživateli tahle maličkost nabídnout a pro případné dotazy nebo bližší osvětlení zvídavým fandům přikládám svůj E-mail…

Chcete k téhle nádheře nádherné nějaké doporučení, že ano. Nemůžu bejt lakomec, to ne, něco naznačím. Má-li potenciální zákazník kde si tuhle mimořádnost vyzkoušet, a nelení a běží do nejbližšího obchůdku a koukne na to. Jednak bude držet něco EXTRA a za druhé se podívá, jak asi mnoho mu (ne)vyhovují mnou popisované detaily, jež jsem si dovolil lehce - ale nepřehlédnutelně - kritizovat. Atypický průměr závitu objektivu přístroje je už dávno (téměř úplně) bezbolestně vyřešen k dokupování nejběžnějších doplňků s velikostí Ø 37mm a pomyslné nedomykavosti chlopní v novém uspořádání kontaktů akumulátoru doufám brzy zatne tipec (třeba) firma GP nebo Hama (tzv. univerzální náhradou). Ergonomie tohoto bolidu mezi kamerofoáky bude chápána zřejmě individuálně podle velikosti a uspořádání kameramanovy ruky a výkony a možnosti jsou dány. Napíšu sem tedy - podobně jako jedno nejmenované "odborné" periodikum - verdikt VYNIKAJÍCÍ, ale nenapíšu DOKONALÝ. Drobné excesy jsou vypsány výše a kupcům jsou (doufám dostatečně) ode mě dány na vědomí…

Statický snímek z videa Sony DCR-HC90: běžné světelné podmínky (71kB)..

Statický snímek z videa Sony DCR-HC90: šero s nočním režimem (má 48kB)

Statický snímek z videa videokamery Sony HC90: šero v automatice (64kB)

Statický snímek z videa Canon MVX45i: běžné světelné podmínky (90kB)....

Statický snímek z videa Canon MVX45i - šero s nočním režimem (109kB)....

Statický snímek z videa Canon MVX45i - šero v automatice (má to 75kB)....

Statický snímek z videa Canon MVX4i: běžné světelné podmínky (291kB)....

Statický snímek z videa Canon MVX4i - šero s nočním režimem (425kB)....

Statický snímek z videa Canon MVX4i - šero v automatice (má to 299kB)....

Canóne, Canóne, optický stabilizátor obrazu - to je onen díl výbavy, kvůli němuž bych Ti odpustil i ten tvar, ale tys jistě kujón a do plánované MVX5i (?) to máš jistě na příští rok zase dávno vymyšleno, že ano, to bychom Tě nesměli hochu znát (:-D)!

1. P.S.: Už jsme prodali pár kousků a spokojenost, objednávejte!
2. P.S.: V červnu 2006 za 24.777,- Kč, ale už i s naším balíčkem..
Drobný popis velevýkonné a fešné novicky poskládal: Petr Jelínek
Mimochodem: bál jsem se, že to bude zas na jedno brdo - nebylo!!
S fotografiemi do tohoto článku mi pomáhal hlavně: Jirka Rakušan